Lidečko - Vařákovy Paseky - Pod Svéradovem - Klášťov - (Doubrava/Bratřejov/Lhotsko) - Vizovice

Hřeben, který zde popisuji, je jeden z mých nejoblíbenějších! Mezi jeho hlavní přednosti patří např. jeho dostupnost, délka, množství zajímavých míst a další. Vizovický hřeben patří geomorfologicky do podcelku Slovensko - moravské Karpaty. Nejvyšším vrcholem je téměř v polovině hřebenu umístěná a mistikou opředená hora Klášťov, dosahující nadmořské výšky 753 m nad mořem. Hřebenem vede modře značená turistická trasa.

Nejčastěji začínám přechod tohoto hřebene z obce Lidečko, kde je snadná dostupnost, především vlakem. Nelze neminout první z dominant tohoto kraje - Čertovy skály, které jsou opravdu zajímavou hříčkou přírody, využívanou hlavně k horolezeckým účelům. Zde také začíná naučná stezka Vařákovy paseky, která návštěvníky zavede na stejnojmenné místo, ke kterému se v tomto článku také dostanu. 

Pokud nejste lezec, ale "obyčejný" turista či jednorázový výletník, je vcelku snadná možnost dostat se na Čertovy skály, a to turistickou pěšinkou, která vede zadní stranou, odkud není nijak náročné vylézt na mezivrcholová místa a rozhlédnout se tak do údolí k Horní Lidči, přičemž můžete sledovat kolem projíždějící vlakové soupravy operující mezi Vsetínskem a slovenskou hranicí.

Pokud nejsou Čertovy skály hlavním cílem a turista zvolí trasu po hřebeni dále, čeká ho zprvu - tak jak to už obvykle u hřebenů bývá - stoupání. V tomto případě se však nejedná o nic náročného. Člověk se tak rázem ocitne v tichých lesích, které občas naruší v údolí projíždějící vlak. 

Místem, které v průběhu cesty stojí za zmínku, je vrchol Krajčice (730 m) s omezenými výhledy, především ve směru Pulčína a Javorníků. V oblasti vrcholu, respektive jeho některých svahů, se nachází skalní útvary, např. mrazový srub. Tato oblast je obecně bohatá na nejrůznější skalní útvary, mezi které vedle Čertových skal patří i známé Horní a Dolní Lačnovské skály. Které jsou mimo turistickou značku vedoucí hřebenem, ale je nutno odbočit po žluté  a to u turistického rozcestí Láz.

Z Lázu už je to asi necelá půlhodinka na Vařákovy paseky. Toto místo nese svůj název podle rodiny Vařáků, která sem přišla v první polovině 20. století a živila se především zemědělstvím. 

Osud rodiny Vařáků a ostatních zde žijících byl zpečetěn v závěru 2. světov války. Nacisté zde nechali koncem dubna 1945 vypálit domy a povraždit místní obyvatele z důvodu napomáhání partyzánskému odboji, který byl v tomto kraji hodně rozšířen. Vzpomeňme stejný osud nedaleké Ploštiny a nebo Prlova. Dodnes tuto tragédii připomíná pomník v místech, kde stávaly domy výše zmíněných rodin. 

Z Vařákových pasek můžeme dále pokračovat přes vrchol Bařinka, na němž stojí kovový vysílač, od něhož je po nedávném prokácení blízkého lesa částečný výhled k Valašským Kloboukám a Bílým Karpatům.

Následuje turistické místo zvané Pod Svéradovem. Je to turistická křižovatka, ze které se dá sejít buď do údolí Valašské Polanky a nebo - a to doporučuju každému - k památníku Ploština, tedy k místu, které jsem zde již zmínil v souvislosti s událostmi odehrávajícími se v závěru druhé světové války. Pár metrů od turistického rozcestíku a odpočívadla se ve svahu nachází svým způsobem významné místo - jeden z pramenů řeky Vláry. Ta je brána jako nejvýznamnější moravská řeka, která nepatří ani do jednoho z moravských povodí (Odra a Morava); z hřebene Vizovických vrchů odtéká jižním směrem k Drnovicím, teče dále přes Vlachovice, Bohuslavice, Štítnou, Bylnici a Vlárský průsmyk, kde opouští naše území. Na Slovensku se vlévá do Váhu.

My ale pokračujeme po hřebeni dále. Tentokrát v krátkém, ale prudším stoupání, kdy nás turistický chodnk zavede na nejvyšší partie hřebenu, začínající vrcholem Svéradov (737 m), odkud jsou to necelé 2km pod nejvyšší vrchol Klášťov. Na ten se musí pokračovat dále turistickou odbočkou přímo na vrchol, cca 10 minut chůze.

Hned v úvodu jsem zmínil mýticky opředený vrchol a není to jen tak. Vrchol Klášťova se svým významem řadí mezi přední místa, spojená s existencí halštatské doby (tj. cca 900 - 750 let př. n. l. ), a později s existencí Velkomoravské říše. V průběhu 20. století a zejména posledních 10 letech zde bylo odbornými archeologickými nálezy zjištěno mnoho důkazů, které tuto teorii podporují. Jedná se o významnou archeologickou lokalitu v rámci Evropy, která má zásadní významů v souvislosti s osidlováním jihovýchodní Moravy. Vše dokumentuje i místní krátká naučná stezka Dr. Kohoutka, která nabízí skutečně zajímavé informace.

Pro mě je vrchol Klášťova symbolem, kde se setkává historie se současností, doprovázená nádhernou přírodou, výhledy do kraje Jižního Valašska, kraje, kde dokážu skutečně vypnout a najít chvilku zamyšlení a relaxace!

Protože z Lidečka přímo na vrchol Klášťova je to přece jen nějakých pár kilometrů, budou někteří návštěvníci chtít ukončit svou tůru a sejít z hřebene do údolí. Zde se nabízí v pravo odbočující zelená turistická trasa, která vede do přímo obce Bratřejov. Vždy volím jako cíl trasy městečko Vizovice, do něj se dostaneme přes obec Ublo, přičemž trasa vede poli , z nichž je možno pozorovat celý hřeben Vizovických vrchů i okolní krajiny.

Pro náročnější turisty, kteří chtějí pokračovat dále po hřebeni je ideální neopouštět modrou turistickou trasu a dojít krásnými hřebenovými lesy, kde se střídají smíšené, především bukové a smrkové lesy s občasnými výhledy na severní a jižní stranu, do místa zavného Pod Suchým vrchem. Odtud se dá sejít do již výše zmíněného cíle - městečka Vizovice - po žluté turistické trase přes obec Lhotsko.

A nebo pokračovat dále po modré pod vrchol Doubrava, kde ve výšce 676 m stojí kovová rozhledna. Je to vlastně vysílač, který nabízí v druhé polovině své konstrukce vyhlídkovou plošinu, na kterou se dá za drobný poplatek mstnímu zřizovateli z obce Loučka vystoupat a kochat se opravdu nádhernými výhledy do všech světových stran. Za opravdu dobré viditelnosti nabízí toto rozhledové místo opravdu mnoho. Nebyl jsem sice přímým svědkem takovýchto možností, ale věřím, že slovenská pohoří nejsou tak daleko, aby se "neukázala" ve své kráse. Z moravských oblastí je možno pozorovat především jižním směrem se nacházející Bílé Karpaty, severněji Beskydy, Hostýnské vrchy a nebo západní stranou Luhačovické Zálezí, Zlínsko, střední Moravu a další.

Ať už půjdete přes Bratřejov a Ublo, přes Lhotsko a nebo přes Doubravu, přirozeným cílem k ukončení přechodu hřebene Vizovických vrchů se nabízí město Vizovice, mezi jehož dominanty patří barokní zámek s parkem anglického a francouzského typu nebo kostel sv. Vavřince. Místo je také známo svou produkcí geograficky typického nápoje :-)

Višňa Jakub, Listopad 2014