Velké Karlovice (Světlá)/Bumbálka/Makovský průsmyk - Kasárny - Velký Javorník - Ztracenec - Malý Javorník - Kohútka - Vranča/Papajské sedlo/Makyta

Hřeben Javorníků považuji za jeden z nejkrásnějších přechodů na Moravě. Nabízí mnohé.. nádhernou přírodu, daleké výhledy, možnosti sportovního využití, občerstvení, historie, ale především místo, kde turista najde co hledá, relax, ticho, chůze vrcholovými partiemi s "nadhledem"..

Javorníky patří geomorfologicky do podcelku Moravsko-slovenské Karpaty a je hranicí oddělující stejnojmenné "státní" celky, tedy Moravu (ČR) a Slovensko. Nejvyšším vyrcholem je Vel´ký Javorník s nadmořskou výškou 1071 m.

Přirozeným začátkem hřebene je hraniční přechod Bumbálka, který spojuje Javorníky se Vsetínskými vrchy a tzv. Zadními horami. K přechodu hřebene Javorníků se dá použít jako výstupní bod např. i údolé Velkých Karlovic, které jsou poslední z rozsáhlých dědin údolí Vsetínské Bečvy táhnoucí se od česko-slovenské hranice až ku Vsetínu.

Pokud se však turista rozhodne přejít hřeben Javorníků z Bumbálky, nemine první zajímavé místo, čímž je Sedlo U Tabulí, známé taky jako Makovský průsmyk (foto bude doplněno). Zde došlo na podzim roku 1944 k největšímu střetu nacistů s partyzány, kteří měli za úkol přejít, po potlační Slovenského národního povstání, na Moravu, utvořit zde partyzánskou skupinu a operovat před "příchodem" fronty postupující z východu.

K tomuto historickému okamžiku, spojenému se známou 1. čs. brigádou Jana Žižky, se váže i následující sedlo zvané Pindula a nebo také Pod Lemešnou, což  je nedaleký vrchol. Odtud je to už necelou hodinku do rekreačního a sportovního střediska Kasárna.

Nad Kasárnami, odkud je mimojiné nádherný pohled do údolí Velkých Karlovic se nachází, resp. začíná centrální část hřebene, který z převážné většiny prochází Slovenskem. 

Prvním výrazným bodem na trase je nejvyšší vrchol - Vel´ký Javorník (1071 m), kde se nachází slovenský kříž, u kterého je místo pro odpočinek a zastavení.

V současné době vrchol nabízí výhledy především do vnitrozemí Moravy, bohužel na slovenskou stranu je výhled omezen vzrostlými stromy a porostem.

Dalším neméně zajímavým místem je vrchol zvaný Ztracenec, s nadmořskou výškou 1055 m. Zde se zastaví snad každý turista a to hned z několik důvodů: nabízí se mu zde přístřeší, což není např. na vrcholu Vel. Javorníku, dále je zde malá rozhledna, ze které je výhled na Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, údolí Vsetínské Bečvy a částečně také i na Slovensko. Další a dalo by se říci i nejstarší "atrakcí" je pomník, sestavující se z několika rozměrově se lišícími kříži, připomínající zdejší partyzánské boje na konci druhé světové války.

Pokračujeme-li dále, dojdeme na "druhý" Javorník, tedy Malý, který je se svou nadmořskou výškou 1017 m, třetím nejvyšším vrcholem Javorníků. Zde se na moravské straně pod hřebenem linoucí státní hranice zlomí přímo k vrcholu a vede dále - přirozeně - vrcholovými partiemi pokračujícího hřebenu.

Z vrcholu Malého Javorníku vede cesta dále přes místa jako je např. Frňovské sedlo nebo Stolečný vrch k nedalekému horskému hotelu Portáš, který nese své jméno po historických strážcích místní hranice. Horský hotel Portáš je příjemným zastavení na hřebenové trase, ať už jdete kterýmkoli směrem a v kterémkoli ročním období.

Větší zájem návštěvníků Javornického hřebene - především v zimě - je lyžařské centrum Kohútka, kde na místě staré turistické chaty stojí nedávno zrekonstruovaný hotel. Kohútka je často vyhledávaným lyžařským místem a to pro svou dostupnost, dobré podmínky a nabídku několika lyžařských sjezdovek. Co více si může člověk z města přát, než vyjet autem či autobusem přímo na hřeben, sjet několikrát svah a pak zajít do místní restaurace dopřát i vyhladovělému žaludku :)

To já se těmto činnostem raději vyhnu a jako turista pokračuju dále z Kohútky a mám zde na vybranou několik možností, kterým směrem; záleží na situaci i předem stanoveném plánu. Tak např. pokud se rozhodnu sejít na vlak, mohu k tomu využít několika turistických cest, buď přes Vranču do Nového Hrozenkova a nebo přes Provazný a nebo Čerňavskou Kyčeru do Halenkova.

Pokud však turista chce mít hřeben kompletní, doporučuji pokračovat po červené turistické značce (která ostatně vede po celé jeho délce) na místo zvané Krkostěna, odtud sejít do Papajského sedla, spojovaného také s přechodem partyzánů na Moravu a později i fronty, který tudy prošla v dubnu 1945 a následně "osvobodila" Vsetínsko. 

Z Papajského sedla je to pěkný výstup na vrchol Makyty (923 m), která je posledním významným vrcholem na západní straně Javorníků. Z vrcholu Makyty se dá pokračovat dále několika směry:  do údolí Vsetínské Bečvy, konkrétně do obce Huslenky a také Hovězí; nebo pokračovat po červené značce přes Radošov, odkud se dá také variantně sejít a to na Vsetínsko a nebo přes známé Pulčínské skály do Lidečka. Poslední - méně využívanou trasou vedoucí z Makyty je modrá značka, po které se turista dostane do obce Francova Lhota, resp. Horní Lidče.

Musím však podotknout, že ani zde hřebeny "nekončí". Turistické značky vedou dále, přes nové sedla a vrcholy, ale to už je předmětem jiného článku, např. o hřebenu Kyčerské hornatiny v severní části Bílých Karpat.

Višňa Jakub, Prosinec  2014